Dr.Oždí fotografuje, fotí, snímkuje, seká fotky | fotoblog / digitální fotografie

Dr.Ozdi photograph, makes a photos, takes a pictures, shoots | photoblog / digital photogallery

černý | šedý | rudý :: vyber styl black | gray | red :: choose style
Navigace ::
Navigation ::
Home Home
Náhledy snímků Thumbnails
Top 50 zobrazených Top 50 views
GuestbookGuestbook
Reklama Adds
Odkazy Links
FOTOTREKY PHOTOTREK
Archív ::
Archive ::
Fotoblog archív Photoblog archive
Archív 2005 Archive 2005
Archív 2004 Archive 2004
Čím fotím My camera
Proč fotím Why I do it
Co fotím My objects
Návody Tutorials





Dr.Ozdi button Dr.Oždí fotí / Dr.Ozdi takes a photos - ATOM Feed Dr.Oždí fotí / Dr.Ozdi takes a photos - RSS Feed

Ralsko story
nebo tak něco

"Hele, moře!"
"Konečně!"
"Sem vezmu rodinu na dovolenou. To si užijeme."
"Na voru by se dalo zdolat, myslím, v pohodě."
"S lodičkou nebo matračkou, to by bylo švandy…"
"Ale je dost šikmý, safra, skočíš do něj, chytneš blbej švunk a klidně na druhý straně vypadneš ven…"
"Třeba je dole naproti nějakej vodopád."
"To asi spíš voro-pád"
"Ježiš, to je blbost" :-)
"Chtělo by to nějakou rozšklebenou bagánu, s otevřenou špičkou, mohl bys ji vyfotit a nazvat to Žralok v kamenném moři na Ralsku."
"Myslíš Čelisti! Ale pak bych sem nemohl s rodinou na dovču..."
"To už jen na pláž, no."

Konec rozjímání, strkáme biky dál…klopýtáme, kola se vzpírají na kamenech. V brožuře psali 400m převýšení vrcholku Ralska proti Vranovu. Tachák ukazuje 2kmh. Tak ještě půl hodiny tlačení a tahání a budeme se moct ubytovat. Dneska chrupeme v hradní věži rytíře Teodora. Jestli dá pánbu.

"Spím nahoře ve vokně, bo chci mít přehled! A navíc, bude pršet a jinde přístřeší není."
"Pršet nebude, ale vlez si kam chceš."
Šoupem biky do věže, rozděláváme vybavení, oheň a chystáme se k přípravě večeře.

"Támhle to okno je moje!"
"Šmarjá, to teda bude adrenalinový spaní!"
"Adrenalin, to je moje. No, asi mi tam nenaprší, ale vítr by mě mohl sfouknout. Dám si tam večeři a uvidím."
"OK. Nespadni mi do vohně."

Dojídám, balím cajky a jdu něco pofotit. Duje, skoroúplněk se schovává za příkrov nízké oblačnosti a jen zřídka prosvitne. Až slunce zapadne úplně, bude tma jak v ranci. Začínám cvakat na jižním skalnatém ostrohu. Úžasný výhled z tohoto místa obsáhne úhel, možná, 300stupňů. Za Lužickýma horama za chvíli Slunce zapadne, stín kuželu Ralska za mými zády se zlověstně zapichuje do kraje VVP Ralsko. Nasazuji a sundavám filtry, přešlapuji, pobíhám, s klesáním Slunce šero přechází v tmu. Dole už zažehly kandelábry, ztemnělá krajina s nedostatkem slunečního a mesíčního svitu ztratila svou plastičnost. Balím foťák.

"Du!" Hlásim se před vrátky do věže.
"Pojď!"
"Kašlu na to, už je tma. Kafko bych si dal. "
"Tak si bídni, čerstvě uvaříno. Je nějaký koncentrovanější."
"Supr! Teď číhej, k dobré horské kávě…stará dobrá Horalka!"
"Dík."
"Kurňa, to je silná káva. Abysme vůbec zavřeli voči."
"Zavřem, neboj. Nakonec je zavřem."

Po pauze vybíhám do tmy zase něco pofotit. Klopýtám po kamenech, přešlapuji, a už rozhodně nepobíhám. Terén zrádný, v případě pádu všude hluboko. Chytám záběr Ještědu ze zbytku severní věže, noha mi ujíždí a kus věže sjíždím po koleni. Beru si z toho ponaučení. Raději laboruji s nasvěcováním jižní věže čelovkou s pevnou půdou pod nohama. Měsíc na chvilku zazářil a potom dál sabotuje. Poslední fotka a balím fidlátka. Snad Slunce ráno předvede pěknej východ.

"Du!" opatrně otevírám vrátka.
"Já už spim tady, tak taky spi."
"OK."

Chvilka příprav a lezu taky do spacáku. Oheň dohasíná, sem tam zavane větřík. Ve čtvercovém výřezu oblohy se převalují šedé chuchvalce. Jeden chuchvalec za druhým, 3, 4, 5…
Najednou zase strkám bika k vrcholku.

"Sem už se nevejdete pane, už je to tu plný!" Hlásí mrně před bránou na nádvoří.
"Co je to za blbost? Za chvíli bude tma, plav domů k mámě!"
"My jsme tady s oddílem přes noc na bobříka odvahy. Támhle je náš vedoucí."
"Nech pána Aničko, někam ho uložím." Ujímá se mě neduživý třicátník
"Zde si můžete odstavit bycykl a zde složit hlavu, pane." vede mě do věže. "Před chvíli přišel jiny pán s bycyklem a děti si s ním hrají."

Opírám svůj bik o bika co tu už stojí. Je mi nějak povědomý. Chvilka příprav a lezu do spacáku. Oheň dohasíná, sem tam zavane větřík. Ve čtvercovém výřezu oblohy se převalují šedé chuchvalce. Jeden chuchvalec za druhým, 3, 4, 5…

"Sakra, co je to za bordel?" vstávám. Otevřenými vrátky vidím jak si ve tmě před věží děti hrají s týpkem co dorazil přede mnou. Houby hrají…oni ho… OCHUTNÁVAJÍ!!

"Doprdele!"

Vyskakuju ze spacáku, v ruce kudličku s baterkou. Nade mnou v oknech vzdychá několik jedinců téhle podivné mládeže. Nahmatávám v kapse klubíčko provázku. Uříznu metr, udělám na konci očko, sáhnu po pobledlém mlaďasovi, otočím mu provázek kolem krku, očkem prostrčím konec a dotáhnu. Neprotestuje. Usednul a zavřel oči.
No vida! Ještě tucet provázků a s ochutnáváním by na mě nemusela přijít řada. Sahám do okna pro druhého mlaďase, 3, 4, 5…

"Pane, neomotávejte těm dětem krčíčky, chtěli by si s vámi jenom pohrát. " volá z dola jejich vedoucí.
"Jo, to leda tak velký hovno!"
Skáču z okna rovnou do sedla biku, tak jako skáčou kovbojové do sedel koní. Pak šťouchanec, pár kopanců a už sjíždím kamenitou cestu z Ralska dolů. Hrozně to drncá a já nabírám rychlost. Smykem kolem vyhlídky a dolů ke kamennému moři.
Prásk!
Rána jako kráva a na obličeji cítím chladnou kůru stromu.

"Podívejte, ten chudák se tady vyboural!"
"Odneste ho opatrně do věže!" A já najednou cítím dotyky mnoha dětských rukou…

Najednou…dotyky jsou pryč. Sedám si ve spacáku a poslouchám.
Ticho. Nic než ticho, jen sem tam zavane větřík. Ve čtvercovém výřezu oblohy se převalují šedé chuchvalce. Jeden chuchvalec za druhým, 3, 4, 5…

"Spíš?"
"Ne."
"Představ si co se mi zdálo. Úplná magořina! Támhle v tom okně seděla pravá hraběnka, bílá jak stěna, cenila na mě zuby a něco furt mumlala. Připadala mi dost sjetá, no znáš to. Začala hulákat, mávat závojem nad hlavou a vřískat že se jí musím bát…no a to už jsem se neudržel a začal jsem se jí smát."
"Jo."
"Asi to moc zvořilý nebylo, dost jsem jí tím nasral. Vyskočila, pobíhala v tom vokně a za toho mumlání mě proklela! Ale platilo to jenom ve spánku, naštěstí. Aspoň myslim."
"No, to je teda dobrá story..." :-)
 

 

Všechny fotografie z akce

Ralsko story  - západ slunce 1 Ralsko story  - pohled dolů Ralsko story  - západ slunce 2
Ralsko story  -  hlavní věž 1 Ralsko story  -  hlavní věž 2 Ralsko story  -  hlavní věž 3
Ralsko story - zřícenina hradu večer Ralsko story - zřícenina hradu v noci Ralsko story - státní podnik Diamo Ralsko story  -  pohled na Diamo

Informace pro přespolní

Hora Ralsko 696mnm je zalesněný morfologicky výrazný vrch s rezervací kolem vrcholu. Rezervaci tvoří skály, sutová pole a suťové lesy.

Na samém vrcholu hory stával hrad Ralsko
Kdy byl hrad přesně založen, doloženo písemně není. Existují nepříliš věrohodné záznamy o turnaji v Magdeburku v roce 983, jehož se zúčastnil rytíř Teodor z Ralska, také, že majitelem byl snad roku 1175 Heřman z Ralska (podle Palackého přezdívaný Poprocký), zakladatel rodu Markvarticů, ale oba záznamy se týkají možná usedlostí (dvora) na úpatí kopce...více ve Wikipedii
 

 
 
 
This website is designed and maintained by Dr.Ozdi, contact
Copyright © 2004-2075 Dr.Ozdi All rights reserved. Photoblog is running thanks Pixelpost.org.
Zpět na vstupní stránku