Fotíme v mrazech

Používání sedmsetpadesátky za nízkých teplot, kolem -10°C, má svá specifika. Fotograf by si jich měl být dobře vědom, protože nedodržením určitých zásad může dojít i ke zničení přístroje.
Několik fotografií lze vidět v samostatné sekci.

Vzdušná vlhkost

Největším nebezpečím je vzdušná vlhkost, která se při přechodu z chladného do teplého prostředí začne na přístroji okamžitě srážet. Stejně jako na povrchu, sráží se i na citlivé elektronice uvnitř. Rozhodně bychom se měli vyvarovat jeho použití bezprostředně po příchodu do tepla.
Typickou chybou bývá vytáhnout  vychlazený foťák na horách v hospodě a začít fotit. V přetopené místnosti dosahuje vlhkost vzduchu často i 100%.

Fotografování při lyžování

Pozor na focení při lyžování. Sníh totiž sublimuje a přidá-li se ještě mlha, může vlhkost vzduchu dosahovat vyšší hodnoty, aniž bychom to nějak pociťovali. Dostatečným rozdílem teplot pro srážení pak může být nula pod sjezdovkou a mrazivo na hřebeni.

Jak na to?

Pokud přístroj nebudeme hned po návratu z venku používat, postačí ponechat jej v uzavřené brašně aby se jeho teplota vyrovnala okolní.
Jestliže chceme jeho "aklimatizaci" uspíšit, můžeme si pomoci obyčejnou igelitovou taškou, nebo mikrotenovým sáčkem. Foťák do něj zabalíme (nejlépe ještě venku), aby nikudy nemohl dovnitř proudit vzduch a zároveň aby sáček nebyl zbytečně nafouknutý. Případná vlhkost se vysráží vně sáčku a dovnitř nepronikne. Rozhodně není dobré přístroj nějak ohřívat.

Napájení fotoaparátu v mrazech

Přístroj je napájen čtyřmi AA Ni-Mh akumulátory s kapacitou 1.700mA/h. Při teplotě okolo -10°C je kapacita těchto akumulátorů již citelně oslabena; navíc stoupá odběr motorku pro pohyb s objektivem. Tento problém lze řešit střídavým použitím dvou sad baterií, a ponechání jedné v teple spodního prádla temperovat :-)
Pro tento případ je dobré mít nastavený krátký čas pro "usnutí" přístroje a baterie měnit jednoduše ve spánku. Celkovým vypínáním a zapínáním přístroje ztrácíme příliš mnoho energie.
Můžeme použít i klasické alkalické baterie, které nejsou na nízké teploty tolik citlivé.

Tuhnutí a zpomalování funkcí foťáku

Vlivem nízkých teplot může docházet i k úplnému zatuhnutí motorku ovládajícím objektiv, nebo zoomování. Při skučení větru si toho ani nemusíme všimnout. Přístroj bychom měli nechat v klidu pod bundou rozehřát, rozhodně na něj nedýchat a podobně.

Při focení v Alpách mi jakoby zamrzla spoušť. Namáčkl jsem ji, abych zaostřil snímek, histogram zmizel a nic. Monitor stále zobrazoval jakoby stav "zaostřeno" a mačkání tlačítek se míjelo účinkem. Až restart vyjmutím baterií a ponechání foťáku chvilku pod bundou ho přimělo k životu.

Chování foťáku již při teplotě lehce pod bodem mrazu se mi jeví trochu jako náladové. Mnohem častěji používám ruční ostření, protožepřístroj odmítá ostřit i na větší věci těsně u objektivu. Velmi často, např. při focení omrzlé trávy, jsou snímky rozmazané, na menší objekty na sněhu nezaostří vůbec.

Vliv mrazu na CCD snímač

Zajímavým jevem při focení za nízkých teplot je snížení vzniku barevného šumu u nočních fotografií. Snímky i s nejdelšími expozičními časy a vysokou citlivostí snímače (ekvivalent ISO až 800) mohou být krásně čisté. Určitě si to vyzkoušejte, třeba na snímcích  zimní noční oblohy, stojí za to.

Focení v mrazech? Pořádně se oblečte!

Rozhodně si nedělám legraci. Obsluha foťáku v zimě dá daleko víc zabrat. Člověk se zastaví, rozbaluje nádobíčko, chystá stativ, zkouší najít nejlepší úhel pro snímek a zima se pomalu dostává pod kůži. Často je potřeba i zakleknout do závěje, nebo nechat si ze stromu napadat sníh za krk. A to věčné nasazování a stahování rukavic!
Raději jsem si na rukavici ustřihnul konec ukazováku, než bych se učil fotit zkřehlýma rukama...